14.11.2011 | Metro | Tomáš Belica
Jeden test nic neřekne
Úředník, který minulý týden na webu ministerstva školství vyvěsil seznam romských studentů pobírajících podporu, bude bez milosti propuštěn. „Toto je tak závažné porušení pracovní kázně, že si nedovedu představit, že bych to řešil jinak,“ rozčiluje se ministr Josef Dobeš.
Je větší problém v tom, že se na web dostaly osobní údaje těch žáků nebo právě proto, že jde o Romy?
Nerozlišuji, jestli jsou to studenti romští či jiní, ale uvědomuji si, že ty děti jsou snadno identifikovatelné a to je ten největší problém. Jestliže tam je jméno, příjmení, bydliště a nějaká částka, kterou jako sociální podporu pobírá, tak je jedno, co je to za dítě, ale je to problém identifikace a poškození toho dítěte.
Chcete, aby žáci 5. a 9. tříd ZŠ dělali testy, které rozhodnou o tom, zda dítě půjde na gymnázium nebo skončí na učňáku?
Ne. Proti tomu se musím velmi tvrdě ohradit. Vyšel článek, kde můj poradce, velmi moudrý člověk Václav Klaus junior řekl svůj názor. Že si myslí, kdo neudělá testy na čtyřku, že by se neměl na víceleté gymnázium hlásit. Já to uvítal s tím, že jsem rád, že se diskuze otevřela, neřekl jsem, že se s tímto názorem plně ztotožňuji. Chci otevřít diskuzi k tomu, že tu máme standardy, které mají sloužit buď jen té základní škole, nebo to má provazovat střední školy? Myslím si, že by to mělo nějakým způsobem být provázáno, ale ne v té brutální čistě analytické podobě pana poradce Klause. Jako psycholog vím, že dítě může z nervozity v jednom testu selhat, že může mít doma složitou situaci a už podává horší výkon. Takže bavme se o tom, ale buďme citliví k podmínkám dítěte a zvažme i opakované testovaní, nebo že se vedle testování přihlédne k jeho dlouhodobému průměru.
Kolikrát by mohlo dítě test opakovat. Dvakrát a dost?
Já nechci nic nastavovat. Myslím si, že ministr má dát podnět. Ten jsme dali, a pak je na odbornících, aby o tom diskutovali. Poslechnu si, co říkají, jestli to vůbec chtějí provázat. Nechám na nich, kolik by mělo být pokusů. Nebo mít jeden pokus a dát do toho průměrný prospěch za ty roky a kombinovat to nějakým koeficientem. To znamená, jedna jediná zkouška nehatí šanci dostat se na víceleté gymnázium. Na druhou stranu ten dnešní systém, jak na to upozornil pan Klaus, umožňuje, že dítě s nulovým nadáním se velmi snadno může dostat na vysokou školu, může být třeba bakalářem. Do minulého roku jsme neměli státní maturitu, která by objektivně hodnotila standard na středních školách, takže ta prostupnost byla velice snadná. A ještě s financováním na hlavu to znamená, že každé dítě se na té škole drželo co nejdéle, a dětí se přijímalo co nejvíce bez ohledu na nadání. Pan poradce říká, to není v pořádku, měli bychom mít nějaké nároky při přechodu z jednoho stupně na druhý.
Letos učitelé dostali přidáno, v příštím roce se jim také zvednou platy. Bude přidávání pravidlem?
Jestli si pamatuji, tak od revoluce to byla snad ministryně Buzková, která dvakrát po sobě přidala učitelům. Tak teď v žertu řeknu, že jsem jeden ze dvou nejlepších ministrů, co se týče placení učitelů. To je přehnané, ale mám pocit, že i paní ministryně to dala do tarifů a ne na osobní ohodnocení, aby bylo na libovůli manažera – ředitele. Abych se nechlubil sám, já jen plním programové prohlášení vlády a já jsem rád, že v době, kdy klesají mzdy, nebo se zasekly, tak učitelům dva roky po sobě stoupají. Programové prohlášení říká, že první rok přidáme 2,1 miliardy zejména na mladé učitele, příští rok přidáme 4 miliardy na ty zkušenější a pak se platy učitelů zmrazí. Další přidání, co se týče programového prohlášení vlády, se nečeká. Jestli se nám v resortu - nejčastěji bych řekl optimalizací sítě škol, kde jsou velké rezervy - podaří uspořit prostředky, tak si dokáži představit, že část těch prostředků zůstane ve školství. A můžeme je použít na posílení prestiže a platu učitelů.
Kritizoval jste nečinnost odborářů. Nejste ale rád, že školské odbory nejsou tak drsné jako ty lékařské?
Nemyslím, že jsou drsné více nebo méně. Dokonce si myslím, že kdyby lékaři dostali dvakrát po sobě přidáno do tabulek, tak by odboráři děkovali ministrovi. Já jim po druhé přidávám do tarifů a odbory vyvolávají neklid. To je nepochopitelné. Za dobu co jsem ministr, tak znám odboráře z ulic, kde za něco demonstrují, ale neznám, že by řešili konkrétní případ učitele. A já jim vzkazuji: hlídejte jednotlivé možné křivdy těch učitelů, přijďte za mnou a já vám s tím pomůžu. Jakmile jsem ke konci loňského roku zjistil, že se opět děje ten exces, že některé učitele posílají na prázdniny ven ze školy a nedávají jim plat a říkají přijďte zase v září, tak nezačal křičet pan Dobšík (školský šéfodborář), ale křičel ministr. A nařídil „buzeraci“ školní inspekcí, aby si to ten ředitel napříště rozmyslel.
Je větší problém v tom, že se na web dostaly osobní údaje těch žáků nebo právě proto, že jde o Romy?
Nerozlišuji, jestli jsou to studenti romští či jiní, ale uvědomuji si, že ty děti jsou snadno identifikovatelné a to je ten největší problém. Jestliže tam je jméno, příjmení, bydliště a nějaká částka, kterou jako sociální podporu pobírá, tak je jedno, co je to za dítě, ale je to problém identifikace a poškození toho dítěte.
Chcete, aby žáci 5. a 9. tříd ZŠ dělali testy, které rozhodnou o tom, zda dítě půjde na gymnázium nebo skončí na učňáku?
Ne. Proti tomu se musím velmi tvrdě ohradit. Vyšel článek, kde můj poradce, velmi moudrý člověk Václav Klaus junior řekl svůj názor. Že si myslí, kdo neudělá testy na čtyřku, že by se neměl na víceleté gymnázium hlásit. Já to uvítal s tím, že jsem rád, že se diskuze otevřela, neřekl jsem, že se s tímto názorem plně ztotožňuji. Chci otevřít diskuzi k tomu, že tu máme standardy, které mají sloužit buď jen té základní škole, nebo to má provazovat střední školy? Myslím si, že by to mělo nějakým způsobem být provázáno, ale ne v té brutální čistě analytické podobě pana poradce Klause. Jako psycholog vím, že dítě může z nervozity v jednom testu selhat, že může mít doma složitou situaci a už podává horší výkon. Takže bavme se o tom, ale buďme citliví k podmínkám dítěte a zvažme i opakované testovaní, nebo že se vedle testování přihlédne k jeho dlouhodobému průměru.
Kolikrát by mohlo dítě test opakovat. Dvakrát a dost?
Já nechci nic nastavovat. Myslím si, že ministr má dát podnět. Ten jsme dali, a pak je na odbornících, aby o tom diskutovali. Poslechnu si, co říkají, jestli to vůbec chtějí provázat. Nechám na nich, kolik by mělo být pokusů. Nebo mít jeden pokus a dát do toho průměrný prospěch za ty roky a kombinovat to nějakým koeficientem. To znamená, jedna jediná zkouška nehatí šanci dostat se na víceleté gymnázium. Na druhou stranu ten dnešní systém, jak na to upozornil pan Klaus, umožňuje, že dítě s nulovým nadáním se velmi snadno může dostat na vysokou školu, může být třeba bakalářem. Do minulého roku jsme neměli státní maturitu, která by objektivně hodnotila standard na středních školách, takže ta prostupnost byla velice snadná. A ještě s financováním na hlavu to znamená, že každé dítě se na té škole drželo co nejdéle, a dětí se přijímalo co nejvíce bez ohledu na nadání. Pan poradce říká, to není v pořádku, měli bychom mít nějaké nároky při přechodu z jednoho stupně na druhý.
Letos učitelé dostali přidáno, v příštím roce se jim také zvednou platy. Bude přidávání pravidlem?
Jestli si pamatuji, tak od revoluce to byla snad ministryně Buzková, která dvakrát po sobě přidala učitelům. Tak teď v žertu řeknu, že jsem jeden ze dvou nejlepších ministrů, co se týče placení učitelů. To je přehnané, ale mám pocit, že i paní ministryně to dala do tarifů a ne na osobní ohodnocení, aby bylo na libovůli manažera – ředitele. Abych se nechlubil sám, já jen plním programové prohlášení vlády a já jsem rád, že v době, kdy klesají mzdy, nebo se zasekly, tak učitelům dva roky po sobě stoupají. Programové prohlášení říká, že první rok přidáme 2,1 miliardy zejména na mladé učitele, příští rok přidáme 4 miliardy na ty zkušenější a pak se platy učitelů zmrazí. Další přidání, co se týče programového prohlášení vlády, se nečeká. Jestli se nám v resortu - nejčastěji bych řekl optimalizací sítě škol, kde jsou velké rezervy - podaří uspořit prostředky, tak si dokáži představit, že část těch prostředků zůstane ve školství. A můžeme je použít na posílení prestiže a platu učitelů.
Kritizoval jste nečinnost odborářů. Nejste ale rád, že školské odbory nejsou tak drsné jako ty lékařské?
Nemyslím, že jsou drsné více nebo méně. Dokonce si myslím, že kdyby lékaři dostali dvakrát po sobě přidáno do tabulek, tak by odboráři děkovali ministrovi. Já jim po druhé přidávám do tarifů a odbory vyvolávají neklid. To je nepochopitelné. Za dobu co jsem ministr, tak znám odboráře z ulic, kde za něco demonstrují, ale neznám, že by řešili konkrétní případ učitele. A já jim vzkazuji: hlídejte jednotlivé možné křivdy těch učitelů, přijďte za mnou a já vám s tím pomůžu. Jakmile jsem ke konci loňského roku zjistil, že se opět děje ten exces, že některé učitele posílají na prázdniny ven ze školy a nedávají jim plat a říkají přijďte zase v září, tak nezačal křičet pan Dobšík (školský šéfodborář), ale křičel ministr. A nařídil „buzeraci“ školní inspekcí, aby si to ten ředitel napříště rozmyslel.
