08.02.2012 | Hospodářské noviny | Petr Honzejk, Jindřich Šídlo

Věřím, že ten Titanic zvládnu a vyčerpám

Kdo nic nedělá, nic nezkazí, hájí se ministr školství Josef Dobeš proti kritice, která na něj míří nejen ze strany studentů a pedagogů, ale už i od koaličních stran či Evropské komise. „Jestli tady chcete ministra, který tu bude jen sedět a nic nedělat, tak mě odvolejte. Je mi jedno, jestli to bude dnes, zítra nebo za týden. Ale jsem přesvědčen, že důležité věci tady dokážu dotáhnout,“ říká Dobeš.

* Jak dlouho myslíte, že budete ještě ministrem?
Dělám věci tak, abych je dotahoval. A je mi jedno nějaké časové hledisko. Vidím před sebou reformu vysokých škol a výzvou je i dotažení evropských peněz. Od chvíle, co jsem nastoupil, je to pro mě Titanic. A já věřím, že ho zvládnu a že ho vyčerpám.

* Titanic se potopil a čerpaly se leda mrtvoly ze dna.
Negativní na Titanicu bylo, že se jmenoval Titanic a nevědělo se, že půjde ke dnu. Je dobré vědět o všech slabých místech, která máte, a přesto do toho jít. Titanic byl nepotopitelný a všichni byli v pohodě. Já jsem přijal evropské fondy s tím, že to vůbec není v pohodě a že je to těžká bitva, která mě může v jisté fázi dohnat. Ale měsíc co měsíc plním úkoly a jsem přesvědčen, že je nakonec dotáhnu.

* Berete si něco z toho, že vás k demisi kromě studentů nebo rektorů vyzývá k odstoupení už i TO P 09 a že to poprvé minulý pátek připustila i Kateřina Klasnová?
V úterý ráno jsem byl na poradě výkonné rady VV, kde jsem dostával jednu omluvu za druhou. A TOP 09 se viditelně sbližuje s ČSSD a bojištěm je teď ministerstvo školství. Tomu rozumím, i když se mi to nelíbí. Nedělám nic, co není v programovém prohlášení vlády. A TOP 09 teď dělá vše, aby se to nedotáhlo. Co jim vadí? Oni měli v programu školné na dřevo, dnes se potkají se studenty, říkají, že by se školné mělo odložit. Nechci kritiku bagatelizovat, ale kdo nic nedělá, nic nezkazí. Mohl bych tu tiše sedět jako mnoho mých předchůdců, mile se tvářit a 1. září odvést do školy prvňáčka. Ale já tu nehodlám sedět a tvářit se, že něco vysedím.

* Máte pátého šéfa sekretariátu, šestého šéfa přes evropské fondy, čtvrtého náměstka přes vysoké školy. Není to dostatečný argument pro vaše kritiky, že si jako manažer ani neumíte vybrat své spolupracovníky, a tak těžko můžete něco dotáhnout?
Soukromý sektor a státní správa jsou dva odlišné světy. Jsem odchován tím, že si nastavíme jasná kritéria, ta budeme plnit a budeme úspěšní. Když dávám hlavu na špalek, totéž vyžaduji od svých klíčových lidí. A když vidím, že své úkoly neplní, dovolím si je vyměnit i třikrát nebo čtyřikrát.

* A proč tedy nemáte na všechny své spolupracovníky stejný metr?
Koho myslíte, že šanuji?

* Třeba pana Baumruka, který připravoval program Sport. Ten byl nakonec zrušen kvůli kritice EU a Baumruk byl povýšen na ředitele institutu pro děti a mládež.
Pan Baumruk nastoupil primárně, aby zařídil Pohár ministra ve florbale a basketbale. Byl mi doporučen jako člověk, který dělá tyto soutěže.

* Kým vám byl doporučen?
Lidmi jako pánové Jansta nebo Šuman, kteří se točí kolem projektů pro sportující mládež. Pan Baumruk to dotáhl tak, že se dnes už hrají okresní přebory, šestnáct set družstev. Proto jsem ho poprosil, jestli zkusíme dát peníze z EU zejména dětem ze sociálně vyloučených skupin na podporu zájmové činnosti a sportu. To byl velmi těžký úkol, protože evropské peníze nejsou primárně nastaveny na sport. Pokoušel jsem se to naroubovat na operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. To byl úkol na hraně zvládnutí. Pan Baumruk byl jeden z týmu, který se kolem toho pohyboval. Když jsem vnímal ty peripetie, tak jsem 27. ledna řekl: Ne, to je skutečně marný boj, soustřeďme se na dalších 35 projektů, není třeba bojovat o každý projekt.

* Takže jestli tomu dobře rozumíme, úspěšné zvládnutí Poháru ministra je pro vás důležitější než nezvládnutí programu Sport.
Takhle to neporovnávám. Pan Baumruk celý život pracuje s mládeží, prokázal, že to fakt umí. Něco nevykouzlil, neudělal precedens v Evropské unii, ač idea byla na začátku dobrá. Já také nedovedu spoustu věcí.

* Kdo tedy nese odpovědnost za projekty, o kterých Evropská komise tvrdí, že mají pochybnou kvalitu, že neexistuje finanční plán a že polovina jejich rozpočtu je plánována na pochybné cesty peněz?
Jsou to první peníze, o kterých rozhoduje ministr Josef Dobeš. To jsou moje projekty. Z celkových 53 miliard rozhoduji jen o šesti miliardách. Všechno ostatní je to, co honím, abych proplatil projekty, které nastavili moji předchůdci. Mých projektů je celkem 35 a z těch bylo kritizováno jen pět.

* Ta kritika zněla na projekt Okno, který měl zajistit finanční gramotnost...
... Okno se už ten projekt nejmenuje. A jak se jmenuje, vám neřeknu. Upravuje se podle výtek Evropské komise. Na mediální podporu půjde maximálně čtyřicet nebo padesát milionů. Všechno ostatní půjde cíleně lidem, na které se valí reformy a kteří potřebují onu pomoc. To je ta idea. Máme tu lidi ze slabší sociální skupiny a těm je třeba pomoct v době, která je těžší než jakákoli jiná. Jsem člověk, který je tvrdohlavý, který vnímá výtky a je poučitelný. A teď to nastavuji tak, aby smysluplný projekt prošel. Důkazem, že se umíme poučit, je projekt Krédo. Ten byl v říjnu kritizován, my jsme se pravidelně potkávali s Evropskou komisí a upravovali podle jejich připomínek. Dneska je zhruba týden před schválením. Je velmi zdatný a má šanci uspět.

* To uvidíme.
Jasně. Všechno uvidíme.

* Proč se z programu na vzdělávání psychologů měly platit čokolády jako propagační předměty, jak napsala Mladá fronta DNES.
Ani koruna nepůjde na čokolády! Já hodlám redaktorku MFD Frouzovou vyzvat, že se vsadíme o padesát tisíc korun a jestli mně ukáže jedinou zaplacenou čokoládu z „psychologů,“ tak jí je dám. Jestli ne, tak mi je dá ona. Celé to vypustila jistá paní Zapletalová, která tady způsobila dvojí zpoždění projektu a já jsem ji vyrazil.

* Jenže na papíře se s nakupováním čokolád počítalo.
Ten projekt má dvě procenta na povinnou publicitu. A je tam bohužel jedna větička, že to mohou být i čokolády. Je to ale nesmysl. Přiznám, že nevím, kdo tam ty věci dával..

* Vy jste první ministr školství, kterému Evropská komise zastavila čerpání peněz.
Před mým příchodem projekty prakticky stály. Za tři roky se proplatilo 0,27 procenta. Kde nic není, ani smrt nebere. Bylo rozjeto 405 projektů. Já mám rozjetých 6 a půl tisíce projektů. Zrychlil jsem to 650krát. Já jsem s tím spokojený, ale uznávám, jsou tam chyby a my je napravíme.

* Je pravda, že odsud odešel pan Bátora se čtvrtmilionovým odstupným?
Neřeknu. Já se fakt přiznám, že nepouštím částky.
* My to platíme. Proto byste je pouštět měl.
V minulém roce jsem propustil 288 lidí. A ušetřil jsem necelou půlmiliardu. Zrušil jsem šest přímo řízených organizací. Já jsem ty lidi propustil a stejně jsem propustil pana Bátoru.

* On přece odešel za jiných okolností – vždyť se kvůli němu rozpadala vláda!
Když Kalousek nechodil na vládu, tak jsem za Bátorou stál. A nelituju toho ani minutu. Já jsem Kalouskovi řekl: „Nepropustím ho ani náhodou! Dokaž, že je starej Fašoun, jak si to řekl. On není starej fašoun!“ Ale ve chvíli, kdy se pan Bátora dopustil urážlivého výroku na adresu pana vicepremiéra Schwarzenberga, tak jsem si ho pozval a řekl jsem mu, že to je za hranou. A že je potřeba se rozejít. Při propouštění vycházím z pracovní a kolektivní smlouvy a ta mi říká, že každému pracovníkovi je potřeba něco sociálně vyplatit. Pan Bátora byl úplně stejný případ.

* Takže dostal sociálně čtvrt milionu korun.
Neříkám částku, ale dostal, co mu náleží.

* Ono to ale vypadá, že když už to bylo neudržitelné, tak jste ho naoko vyrazil, aby dostal alespoň odstupné.
Já takhle neuvažuju. Nehraju hru typu „ještě tady vydržím týden a něco“. Já tady jedu věci, které chci dotáhnout. A říkám: Jestli místo mě chcete ministra, který bude sedět a nic nedělat, tak mě odvolejte. Mně je jedno, jestli je to dnes, zítra nebo za týden.

* Není nový šéf vašeho tiskového odboru Antonín Zelenka ve střetu zájmů? Působí současně v radě Českého rozhlasu.
Já mám právní rozbor, který říká, že pokud je člověk pověřený, a ne jmenovaný do funkce, tak to střet zájmů není. A podle toho postupuji.

* Takže když si budete stěžovat na nevyvážené zpravodajství rozhlasu o evropských fondech a řešit to bude v radě pan Zelenka, tak to je v pořádku?
Já se musím smát. Kdybych si chtěl stěžovat, byl bych permanentní stěžovatel. Jednou proti mně v televizi postavili tři lidi a já jsem si ani nestěžoval generálnímu řediteli. Já jsem šel do politiky a vím, že to musím snést. Klidně do mě tesejte, ve chvíli, kdy toho budu mít plný zuby, nebudu si stěžovat radě nebo generálnímu řediteli nebo prezidentovi. Ale bouchnu do stolu a řeknu: Přátelé, mám toho plné zuby, zvedám se, jdu domů, mám tam tři děti, budu dělat byznys nebo něco, co mě baví.

* Máte už nějaký byznys vybraný?
Udělal jsem přes víkend plovoucí podlahu. Já jsem průmyslovák. A rád pracuju rukama.

žádný soubor